english
česky

Detail autora a skladby

Leoš Janáček

Narozen: 3.7.1854 Hukvaldy
Zemřel: 12.8.1928 Ostrava


Ukázky Životopis Dílo Literatura Obrázky
 

Životopis

Český skladatel, hudební spisovatel, teoretik a pedagog, syn venkovského učitele a varhaníka z valašsko-slezského pomezí. Základního hudebního vzdělání se mu dostalo v klášterní škole v Brně, kam odešel roku 1865. Jeho učitelem byl národně obrozenecký skladatel P. Křížkovský, u něhož v roce 1872 absolvoval a začal vyučovat hudbě na všeobecně vzdělávacích školách. Dále se přitom vzdělával na pražské varhanické škole (1874-5) a v letech 1879-80 na konzervatoři v Lipsku a ve Vídni. Byl sbormistrem v řemeslnické jednotě Svatopluk (1873-76), dirigentem ve Filharmonickém spolku Beseda brněnská (1876-1888). Ve svých 27 letech (1981) se oženil se svojí žákyní Zdeňkou Schulzovou, obě děti jim zemřely, starší Olga v 21 letech, což zanechalo výraznou stopu v jeho tvorbě. V roce 1881 založil v Brně varhanickou školu a byl jejím prvním ředitelem. Redigoval časopis Hudební listy (1884 - 88), do něhož psal odborné články a kritiky. Přispíval do literárně kritického časopisu Hlídka (1887 - 1917), netajil se svým rusofilstvím a byl členem (dvakrát i předsedou) Ruského kroužku v Brně. Po vzniku Československa vyučoval na brněnské pobočce mistrovské školy pražské konzervatoře a krátce byl také ředitelem nově vzniklé brněnské konzervatoře (1919-1920).  Byl členem České akademie, Pruské akademie umění, dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně a předsedou Klubu moravských skladatelů. Masarykova univerzita v Brně mu udělila čestný doktorát filosofie za jeho celoživotní tvůrčí odkaz. Zemřel nečekaně na zápal plic, když se předtím nachladil za svého prázdninového pobytu v rodných Hukvaldech.

 

Dílo

Leoš Janáček byl na počátku své skladatelské dráhy inspirován moravskou lidovou písní, sbíral nápěvy lidových písní (především z rodného Lašska) a studoval rytmiku a intonaci mluvené řeči, což posléze originálně převáděl do své hudby. Studoval též ruskou lidovou hudbu. Podle vzoru Dvořákových  „Slovanských tanců\" složil cyklus 8 orchestrálních tanců, inspirovaných lidovou hudbou rodného kraje („Lašské tance\"). Opera „Její pastorkyňa\" znamenala jeho první velký skladatelský úspěch v 50 letech.  V posledním období svého života složil dalších pět významných operních děl, dva smyčcové kvartety, komorní skladby s koncertantním klavírem, velká orchestrální díla (Taras Bulba, Symfonietta) a písňové cykly (nejznámější je „Zápisník zmizelého\").

 

Operní dílo:

Šárka, libreto J. Zeyer 

Počátek románu, libreto J. Tichý podle G. Preissové 

Její pastorkyňa, libreto skladatel podle dramatu G. Preissové

Osud, libreto skladatel a F. Bartošová

Výlety pana Broučka, lib. V. Dyk a F. S. Procházka podle románu Sv. Čecha

Káťa Kabanová, lib. skladatel podle A. N. Ostrovského

Příhody Lišky Bystroušky, libreto skladatel podle románu R. Těsnohlídka

Věc Makropulos, lib. skladatel podle divadelní hry K. Čapka

Z mrtvého domu, opera o 3 dějstvích podle F. M. Dostojevského „Zápisky z mrtvého domu\"

 

Vokálně instrumentální skladby:

Amarus, kantáta na text Jar. Vrchlického pro sóla, smíš. sbor a orchestr

Na Soláni Čarták na text M. Kurta

Věčné evangelium, legenda pro sóla, smíš. sbor a orchestr na text Jar.Vrchlického

Glagolská mše pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany na staroslověnský text  

 

Sborová tvorba:

Kantor Halfar - mužský sbor na slova P. Bezruče

Maryčka Magdónova - taktéž

Sedmdesát tisíc - taktéž

Potulný šílenec - mužský sbor se sopránovýcm sólem podle R. Thákura

 

Orchestrální skladby:

Suita, op. 3 pro smyčc. orchestr

Idyla pro smyčc. orchestr

Lašské tance pro orchestr

Žárlivost, koncertní předehra

Rákós Rákoczy - baletní hudba

Šumařovo dítě, symf. báseň podle básně Sv. Čecha

Taras Bulba, slovanská rapsódie podle povídky N.V.Gogola

Balada blanická - symf. báseň podle Jar. Vrchlického

Symfonietta pro velký orchestr

 

Vokální skladby:

Ukvaldská lidová poezie v písních

Kytice moravských národních písní s klavírem

Otče náš, kantáta pro tenor, smíšený sbor, harfu a varhany 

Zápisník zmizelého pro tenor, alt  atři ženské hlasy sklavírem

Říkadla pro 9 zpěváků a kom soubor

 

Komorní skladby:

Sonáta pro housle a klavír

Pohádka pro violoncello a klavír

Smyčcový kvartet č. 1 (\"z podnětu Kreutzerovy sonáty\")

Smyčcový kvartet č. 2 (\"Listy důvěrné\")

Mládí pro dechové sexteto 

 

Klavírní skladby (a skladby pro klavír a komorní soubor):

Thema con variazioni (tzv. Zdenčiny variace)

Moravské tance

Sonáta 1. X. 1905 „Z ulice\"

Po zarostlém chodníčku. I. a II. řada

V mlhách, 4 skladby pro klavír (1912)

Vzpomínka

Concertino pro klavír a instrumentální soubor

Capriccio pro klavír levou rukou a instr. soubor

 

 

Literatura

M. Brod: Leoš Janáček: život a dílo, Praha 1924. - Vl. Helfert: Leoš Janáček: obraz životního a uměleckého boje, Brno 1939. - J. Šeda: Leoš Janáček, Praha 1961. - J. Vogel: Leoš Janáček: Život a dílo, Praha 1963. -  J. Racek: Leoš Janáček - člověk a umělec, Brno 1963. - M. Černohorská: Leoš Janáček, Praha 1966. - Fr. Kožík: Po zarostlém chodníčku. Sblížení s Leošem Janáčkem, Praha 1967. - B.Štědroň: Leoš Janáček: k jeho lidskému a uměleckému profilu, Brno 1976. - S. Přibáňová: Leoš Janáček, Praha 1984. - Leoš Janáček. Vzpomínky, dokumenty, korespondence a studie, uspoř. B. Štědroň, Praha 1986.

 

Ukázky


Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, 3. Moderato
Info Info
Přehrát Audio

Supraphon © © 2000 (P)Supraphon SU 3460-2111 www.supraphon.cz

Taras Bulba. Rapsódie pro orchestr, 2. Smrt Ostapova
Info Info
Přehrát Audio

Supraphon (P)Supraphon 110282-2031 www.supraphon.cz

Zápisník zmizelého pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír, XVII, XVIII
Info Info
Přehrát Audio

Supraphon (P)Supraphon SU 3378-2931 www.supraphon.cz

Její pastorkyňa, 3. jednání, 10. výstup „Ještě jsem tu já“
Info Info
Přehrát Audio

Supraphon © © 1995 (P)Supraphon SU 0047-2632 www.supraphon.cz

Obrázky

 

Leoš Janáček

 
 

1900: Rusalka, op. 114, 3. dějství – „Necitelná vodní moci“ 1904: Její pastorkyňa, 3. jednání, 10. výstup „Ještě jsem tu já“ 1907:  Pohádka léta. Hudební báseň, op. 29, 4. V moci přeludů 1907: O matince, op. 28, 1. Když byla matinka ještě děvčátkem 1910: Pan. Báseň v tónech o pěti větách, op. 43, II. Hory 1918: Taras Bulba. Rapsódie pro orchestr, 2. Smrt Ostapova 1919: Zápisník zmizelého pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír, XVII, XVIII 1926:  5 Études de Jazz, č. 5 “Kitten on the Keys“ 1928: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, 3. Moderato 1928: Křížová cesta. Variace pro velký orchestr, op. 24, VIII. Moderato assai, IX. Allegro 1929: Start. Symfonické allegro pro velký orchestr 1929: Matka. Čtvrttónová opera o 10 obrazech, op. 35, I. „Potěš ťa Pánbů, súsede 1938: Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry a tympány, 1. Poco allegro  1939: Suita pro hoboj a klavír, op. 17, III. Moderato 1939: České madrigaly. Osm madrigalů pro smíš. hlasy, H. 278  – 6. „Chceme my se chceme, ale potajemně“ 1944: Sonáta pro housle a klavír č. 3, 4. Lento. Moderato. Allegro 1880: Leoš Janáček: Zápisník zmizelého 1880: Leoš Janáček 1906: Josef Suk 1870–1949: Vítězslav Novák 1879–1935: Otakar Ostrčil 1933: Bohuslav Martinů 1893–1973: Alois Hába 1900: 1. pol. 20. stol. I 1905: 1. pol. 20. stol. II 1910: 1. pol. 20. stol. III 1915: 1. pol. 20. stol. IV 1920: 1. pol. 20. stol. V 1925: 1. pol. 20. stol. VI 1930: 1. pol. 20. stol. VII 1935: 1. pol. 20. stol. VIII 1940: 1. pol. 20. stol. IX 1944: 1. pol. 20. stol. X
1900
1900
1910
1920
1930
1940
1945

  Aktuálně vybrané období: 1. polovina 20. století (ca 1900-1945)   

Středověk
Renesance
Baroko
Klasicismus
1. polovina 19. století
Období po roce 1860
1. polovina 20. století
Období 1945–1989