Harant pocházel z nižší české šlechty. 1576-84 strávil jako páže na dvoře arciknížete Ferdinanda Tyrolského v Innsbrucku, kde působila znamenitá kapela, s níž spolupracovali významní evropští skladatelé té doby. Bezpochyby právě v tomto prostředí se mu dostalo hudebního vzdělání, možná pod vedením Alexandra Uttendala. Po smrti otce se vrátil do Čech, žil patrně v Touškově nade Mží. 1598 podstoupil pouť do Svaté země, z níž vzešla jeho cestopisná kniha \"Putování anebo cesta z království českého do Benátek a do Svaté země\" (Praha 1608, 1845/2), obsahující i několik popisů různých hudebních aktivit v zemích Předního východu, jichž byl H. svědkem. Roku 1600 ho císař Rudolf II. povolal k pražskému dvoru a jmenoval císařským komorníkem. Konvertoval z katolictví k protestantismu. Sňatkem s Annou Salomenou Hradištskou získal hrad Pecka, na kterém pobýval zejména po smrti Rudolfa II. (1612) a který díky své kapele proměnil v jedno z významných šlechtických hudebních center své doby. Ve službách císaře Matyáše podnikl 1614 cestu do západní Evropy (Španělsko, Itálie, Německo). 1618 se jako jeden z vojenských komisařů účastnil českého stavovského povstání proti Habsburkům a za krátké vlády Bedřicha Falckého byl jmenován prezidentem české komory. Po porážce povstání byl na Pecce zajat (samotnýma Akbrechtem z Valdštejna), souzen s 26 čelnými osobnostmi povstání a popraven na Staroměstském náměstí v Praze. - Skladatelská činnost byla u Haranta jen jednou z mnoha zálib této neobyčejně nadané a všestranné, vpravdě renesanční osobnosti. Jeho dílo pravděpodobně nebylo početné a vznikalo jen příležitostně.
Missa super Dolorosi martir (zpracovává populární madrigal L.Marenzia), Maria Kron (zpracování písně Maria Zart) pětihlasé německé moteto Qui confidunt in Domino, šestihlasé moteto (1598)
Jiří Berkovec: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Opera musica. (Studie a edice). Praha, SVH 1956. Jan Racek: Kryštof Harant z Polžic a jeho doba I-III, Brno 1970-73
Kryštof Harant z Polžic
Aktuálně vybrané období: Středověk (ca 850 – 1440)